Dnes si povíme o dubovém dřevu.
U nás je nejznámější dub letní tzv.křemelák, který roste především v nížinách. V nižších horských polohách ho střídá dub zimní, zvaný drnák. Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších a ceněných. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná "zrcátka" (přeříznuté dřeňové paprsky). Už díky nim dub poznáte od jilmu nebo jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, hoževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnosti, ale i střídání vlhka a sucha. Dlouhodobě pod vodou ještě ztvrdne a ztmavne téměř do černa. Vyráběly se z něj mlýnská kola, hamry, piloty k mostům a lávkám, sudy a další. Dubové dřevo bylo a pořád je oblíbeno v nábytkářství. Při běžné povrchové úpravě se setkáte s jeho otevřeným pórem. Zaplnit ho lze nátěrem ve více vrstvách a nebo barvou, která už obsahuje plnidla k zavření póru.
