Dřeva se dají rozdělovat podle různých kritérií. Dnes si řekneme jak se na to dívají výtvarní umělci.
Dřeva dělíme na jehličnatá a listnatá, měkká a tvrdá, podle struktury na jemnovlákná(hrušeň), hrubovlákná(dub), dlouhovlákná(smrk) a krátkovlákná(buk).
Dřevo jako materiál ve výtvarném umění má řadu výhod. Je poměrně pružné a lehké, cenově dostupné a i snadno zpracovatelné, také je oproti těstu a papíru odolnější. Též má i své nedostatky. Má různé mechanické vlastnosti, dané například směrem vláken či místem růstu a je nestejnorodé. Mění tvar a rozměry sesycháním, borcením a bobtnáním, s čímž se musí počítat. Všechny druhy dřeva jsou různé jakosti, struktury, váhy, vzhledu, barvy i tvrdosti.Výběr druhů dřeva se většinou řídí místními přírodními zdroji. Používá se dřeva, které je poměrně lehce dostupné nebo nejlépe vyhovuje prostředí, do kterého plastika přijde. Všechny druhy dřeva jsou různé jakosti, struktury, barvy, váhy, vzhledu a tvrdosti. Musíme se také citem naučit rozpoznat, k čemu se který druh dřeva hodí a jak jen ho nejvhodněji opracovat. Přitom bereme v úvahu prostředí, výšku a osvětlení místa, kde bude dřevěná plastika stát.
