Učení, smrt otce, založení firmy
Jednou z osobností Jesenicka 2. pol. 19. století byl Karel Lüftner. Narodil se kováři Johannu Lüftnerovi a Anně Elizabeth Lüftnerové roz. Seidlové 23. listopadu 1826 v Tlestkách čp. 8. Když mu bylo necelých 16 roků nastoupil do učení jako kupecký pomocník k železářské firmě – J. V. Rott v Praze na Malém náměstí č. 10.
Bylo tomu dva a půl roku po nástupu k železářské firmě J. V. Rott, kdy jeden den před osmnáctými narozeninami roku 1844 Karlovi umírá v Tlestkách tatínek. Možná, že smrt otce byla tím co dovedlo mladého Karla k samostatnosti.
Po deseti letech strávených v Praze jako kupecký pomocník u železářské firmy J. V. Rott se osamostatnil a odkoupil od měšťana A. Makowitze obchod se železným a ševcovským zbožím na Staroměstkém náměstí čp. 461, doslova pár desítek kroků od svého bývalého zaměstnavatele.
L.P. 1842 - 1852Obchodní povolení, smrt matky, svatba, děti
Získání živnostenského oprávnění(dříve obchodní povolení) bývalo dříve složitější než je tomu dnes. Bylo zapotřebí doložit katolické vyznání, rakouskou státní příslušnost a desetiletý pobyt na území Prahy. Žádost o vysvědčení zachovalosti (dnešní výpis z rejstříku trestů) v souvislosti s přiznáním měšťanského práva podává 12. 2. 1853 a žádost o udělení obchodního povolení u směnečného a obchodního soudu v Praze 20. 12. 1854. Obchodní povolení uděluje Karlu Lüftnerovi pražský magistrát 27. 3. 1855. Zaprotokolována je firma „Carl Lüftner“ u směnečného a obchodního soudu v Praze 4. 6. 1855.
Od převedení licence k obchodu se železným a ševcovským zbožím z počátku roku 1852 k vlastnímu zaprotokolování obchodního povolení v létě 1855 uplynulo cca tři a půl roku. Do jaké míry tehdejší byrokracie či životní události té doby protáhli udělení obchodního povolení zůstává otázkou. Pravdou je, že 2. 5. 1853 umírá Karlovi v Tlestkách jeho matka.
O pár měsíců později se Karel v Praze žení s Pauline Kutschereutherovou 15. 10. 1853 a v prosinci 1854 se manželům Lüftnerovým narodí prvorozený syn Karel a dále s roční či dvouroční pravidelností dalších pět dětí.
L.P. 1853 - 1862Válka, Rakousko-Uhersko, obchod na Novém Městě, zvláštní shoda
V polovině tohoto desetiletí vypověděli Prusové Rakousku válku. Jakpak asi šli Karlovi obchody v té válečné době. Obecně se lze domnívati, že dobře. Nemáme zatím doloženo nic z tohoto období, avšak pár let po té se mu dostalo vysokého ocenění od císaře. Také vznik Rakouska-Uherska jistě prospěl obchodům i podnikání.
Karel si roku 1871 otevřel na Novém Městě pražském v Mezibranské ulici 577/19 jěště Štepovnu (sešívání již nastřihaných kožených částí boty k sobě). Manželům Lüftnerovým se toho času narodilo dalších pět dětí.
Někdy mezi roky 1865 - 1870 odchází T. G. Masaryk do Vídně aby se vyučil zámečníkem. Pracoval u stroje na výrobu podkůvek, ale nezvládl to. Vadilo mu, když dělal u stroje maximálně dva pohyby, a tak utekl zpět domů. Kdyby byl Masarykův rodný Hodonín blíž Jesenické továrně na podkůvky než Vídeň, mohlo být město Jesenice nerozlučně spojeno s naším prvním prezidentem.
L.P. 1863 - 1872Záslužná medaile od císaře, další obchody v Praze
Roku 1873 byla ve Vídni světová výstava a firma Karla Lüftnera získala několik záslužných medailí. Kolik jich bylo a zda mezi nimi byla medaile za jesenické podkůvky se známkou C.L. zatím nevíme. Jedno je však jisté, že zboží a výrobky od Lüftnerů měli svou nezpochybnitelnou kvalitu. Od roku 1877 v ulici Na Příkopě 583/15 obchod s Norimberským zbožím, komisní prodej a spediční služby. Od roku 1881 v ulici Na Příkopě 848/6 obchod s galanterií.
Kaple v Tleskách
K uctění památky zemřelých rodičů nechal Karel do nově vystavěné kaple roku 1876 v Tlestkách vyrobit na své náklady v roce 1882 oltář a jeden ze dvou zvonů. Uvnitř oltáře je napsáno tužkou: „Vyrobeno v roce 1882, Josef Lüftner – Jesenice“. Josef Lüftner byl truhlář a je pravděpodobné, že byl s Karlem Lüftnerem v příbuzenském vztahu.
Malá továrna na podkůvky, železnice v Jesenici, obchod na Václavském náměstí, poslední měsíce života
Kromě Lüftnerovo továrny na podkůvky v čp.10 byla v Jesenici ještě menší továrna Franze Kirtschla v čp. 193. Před první světovou válkou se většina podkůvek z této továrny dovážela koňskými potahy až do Vídně. Lüftner s Kirtschlem se jistě dobře znali. Možná, že to dokonce byl i jeho zaměstnanec, který se později udělal sám pro sebe. S velkou pravděpodobností si nekonkurovali a ba naopak si vzájemně vypomáhali s půjčováním zaměstnanců, v té které továrně, kde zrovna byla větší zakázka.
Dne 26.6.1897 bylo slavnostní otevření železniční dráhy Rakovník – Žlutice. Tuto událost jistě uvítala naprostá většina jesenických obyvatel. Nejvíce se však radovali v továrně Karla Lüftnera, protože vedle přepravy osob, pro ně byla důležitá především přeprava těžkého kovového zboží z Jesenické továrny.
L.P. 1893 - 1897Firma po úmrtí zakladatele
Po smrti zakladatele a nejstaršího syna převzali firmu „Karel Lüftner“ jeho další synové František a Felix Lüftnerovi. Mezi první a druhou světovou válkou se firma dostává na přední místa československého obchodu. 1. ledna 1929 propachtují Lüftnerové, snad v předtuše světové hospodářské krize, jesenickou továrnu na podkůvky svému dlouholetému obchodnímu cestujícímu Ludvíku Urbanovi, posléze po jeho smrti, jeho příbuzným Emilovi a Marii Urbanovým. Dosud není známo kdy firma Lüftner a spol. definitivně zanikla. Během II. sv.války po smrti obou bratrů Františka a Felixe, snad opět v nějaké předtuše poměrů a vývoje po konci války, prodávají dědicové jesenickou továrnu manželům Borstovým. Píše se 10. červen 1943.
Muzeum Jesenická továrna
23. února 2012 vzniká v Jesenici u Rakovníka, Oráčovská ulice čp.10, občanské sdružení Muzeum Jesenická továrna o.s. ve snaze popularizace původní průmyslové výroby firmy Ludvíka Urbana dříve fa Karel Lüftner.
L.P. 2012 - dosud